Přeložil Arianus pro http://simplyd4rk-cz.blog.cz/ Kopírovat pouze se zdrojem!
----> celý článek
Má mysl se topí v oceánu ze smyslu modravé vlny, opustěné místo řeči a mého bytí. Má hudba je slzou, zahuštěnou z emocí vyložených v zápalu vteřin kvinty neodvratitelnosti. Nejsem hudebník, jsem básníkem, neboť hudba jest záminkou jak uchovat pár dopisů. Dnes večer jsem provedl jeden pokus, dobře mnou zakončený, v lesčem pro mne nadsmyslový.
Opět beru ohmataný slovník, opotřebovaný v čase, po který mi náleží, abych tam znovu nalezl znamení, vytesaný výklad na vedení mnohých důležitých okamžiků mé duše, vypovídající to co bych Vám rád řekl. Je v ní vše co se mi líbí. Daleko všem seznamům mi má veselost nejednou zatopila. Mnohokrát již byly položeny otázky okolo mé budoucnosti, mou rodinou, mými pozůstalými, mými kamarády ze třídy. Jsem stále minulostí toho chlapce, jaksi bizardního, ujíždějícího prohnanosti vlastního koutu duše, přemýšlejícího nad svou kresbou, psaním, a aktuálně i nad mou hudbou.
Tedy už všichni budete vědět, co předejde mému zdůvodnění trochu dřív, než Vám řeknu i ten zbytek - musím se k něčemu přiznat. Prohrál jsem s těmi šmejdy a zapomněl na to, že přišla doba, kdy jsem jen závyslý na druhých, a přišla ta, kdy si budu muset vydělat sám na sebe v nějaké "den-za-dnem" neustále se opakující rutinní práce, která se mi ne nezbytně bude líbit...nebo půjdu za svým snem zhmotněném v "projektu"?
Ne, tohle asi ne. Mám svou hlavu stále ještě posazenou na ramenou a je málo důležité, jak věci jdou, ona mi zbývá. Vy lidé, vy mne držíte - vy mne činíte jiným skrze styl mé hudby.
Jedno ale by jste měli vědět, jedna věc zůstane...stále budu mít ty samé nápady, své ideály a principy. Jedna věc bude stejná - má hudba nebude reflexí chutí publika, ale bude vyjadřovat mou touhu. Protože tím získám více, než jen několik akordů, zle neprolínajících se s jinými, několik rytmů neúplnosti a textů, které potřebují vždy nějak přepracovat...nic...nic nenahradí mou hudbu a mou nedokonalost. Mohu-li odpovědět po pravdě, nepůsobí mi to znepokojení. Není mím cílem být nějaký dokonalý muzikant techniky hrani, nejlepší zpěvák...má nedokonalost přesně tiskne mou hudbu v můj vesmír, můj hněv, mé emoce, které mne nikdy neopustí.
Dnešní večer je šťastný, protože jsem si uvědomil, že nejsem zajatcem vesmíru definice mé hudby, která se mi nadále zdá prostě "simple".
Ano, nakonec je i tato výpověď odrazem vlny citů, které překáží mé duši?
Opět beru ohmataný slovník, opotřebovaný v čase, po který mi náleží, abych tam znovu nalezl znamení, vytesaný výklad na vedení mnohých důležitých okamžiků mé duše, vypovídající to co bych Vám rád řekl. Je v ní vše co se mi líbí. Daleko všem seznamům mi má veselost nejednou zatopila. Mnohokrát již byly položeny otázky okolo mé budoucnosti, mou rodinou, mými pozůstalými, mými kamarády ze třídy. Jsem stále minulostí toho chlapce, jaksi bizardního, ujíždějícího prohnanosti vlastního koutu duše, přemýšlejícího nad svou kresbou, psaním, a aktuálně i nad mou hudbou.
Tedy už všichni budete vědět, co předejde mému zdůvodnění trochu dřív, než Vám řeknu i ten zbytek - musím se k něčemu přiznat. Prohrál jsem s těmi šmejdy a zapomněl na to, že přišla doba, kdy jsem jen závyslý na druhých, a přišla ta, kdy si budu muset vydělat sám na sebe v nějaké "den-za-dnem" neustále se opakující rutinní práce, která se mi ne nezbytně bude líbit...nebo půjdu za svým snem zhmotněném v "projektu"?
Ne, tohle asi ne. Mám svou hlavu stále ještě posazenou na ramenou a je málo důležité, jak věci jdou, ona mi zbývá. Vy lidé, vy mne držíte - vy mne činíte jiným skrze styl mé hudby.
Jedno ale by jste měli vědět, jedna věc zůstane...stále budu mít ty samé nápady, své ideály a principy. Jedna věc bude stejná - má hudba nebude reflexí chutí publika, ale bude vyjadřovat mou touhu. Protože tím získám více, než jen několik akordů, zle neprolínajících se s jinými, několik rytmů neúplnosti a textů, které potřebují vždy nějak přepracovat...nic...nic nenahradí mou hudbu a mou nedokonalost. Mohu-li odpovědět po pravdě, nepůsobí mi to znepokojení. Není mím cílem být nějaký dokonalý muzikant techniky hrani, nejlepší zpěvák...má nedokonalost přesně tiskne mou hudbu v můj vesmír, můj hněv, mé emoce, které mne nikdy neopustí.
Dnešní večer je šťastný, protože jsem si uvědomil, že nejsem zajatcem vesmíru definice mé hudby, která se mi nadále zdá prostě "simple".
Ano, nakonec je i tato výpověď odrazem vlny citů, které překáží mé duši?
Eh? O_o Zajímavé... xD Ale nějak sem to nepobrala xD